Jak mám najít lásku?
Čím je to, že nemám žádného kluka? Chtěla bych někoho, kdo mi bude rozumět. Někoho kdo mě bude mít rád. Proč musí být tak složité někoho najít? Jiné holky střídají kluky jako ponožky. Jak to dělají? Jaký je jejich recept?
Asi je to jejich sebevědomím a otevřeností. Ale co já uzavřená holka, která raději zůstává v pozadí a neumí si najít přátele? Natož kluka? Snažila jsme se změnit, ale zjistila jsem, že je to asi nemožné. Ale už dál nechci zůstávat sama. Holky v mém věku většinou vystřídali několik kluků. Ale co já? Proč já ne?
Přičítám to své odlišnosti od ostatních, ale to se od nich liším tolik? Nebo je to něco ve mně, co mi brání v lásce? Možná si opravdu ve štěstí bráním sama. Ale kde mám hledat?
Už mě nebaví o lásce jen snít. Chtěla bych jí začít žít. Jenže není s kým. Nezbývá mi než doufat.
Je zvláštní o tom psát a přemýšlet, ale je to tak. Jen pořád nevím, kde je ta chyba. Asi potřebuji najít kluka, kterého budu mít ráda, a on bude tak obezřetný, že udělá první krok i za mě. Zkrátka můj problém je, že jsem asi moc stydlivá.
No, snad jednou.