Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otroci času

             Dnes ráno jsem si uvědomila, že jsme otroky času. Někdo kdysi vymyslel posun času a my se mu podřizujeme. Každý rok se dvakrát mění čas na letní a zimní. Jedna hodina dopředu a pak zase jedna zpátky dozadu.

Minulí týden ráno, když jsme jela do školy, bylo světlo. A dnes? Tma jako v pytli. Není to divně? A přitom jet ve stejný čas a tím samým autobusem? Mě to přijde trochu bláznivé. Ale zkrátka to tak je.

            Sice se zdá, že je to úplně prostá věc, zkrátka si posuneme čas na hodinách o jednu hodnu vzad nebo vpřed. Z toho to pohledu to tak opravdu je, ale podle mě je to daleko složitější. Naše vědomá část se k tomu snadno přizpůsobí a za pár hodin na to zapomene. Ale co ta druhá část? Naše tělo? To se přeci tak lehce nepřizpůsobí. Je zvyklé na nějaký denní rytmu a vy mu najednou vezmete nebo přidáte hodinu. Jak ono se s tím má srovnat? Je z toho zmatené a my začínáme pociťovat únavu, protože nemůžeme usnout a ráno se zase brzy budíme. Náš organizmus potřebuje minimálně několik dní, aby se s tím dokázal srovnat a zase si zvykl na nový čas.

            Ale to není jen změna času, která z nás dělá jeho otroky, ale třeba i různé termíny. Musíme to a to udělat do té a té doby. Maximálně si tu dobu můžeme upravit tím, že to uděláme dříve, ale udělat to později? To je přece problém jak hrom a kdo si to troufne? Jen málo kdo. Většina dělá vše, co může, aby to do daného času stihli, ať mají práce sebe víc.

            A tím nám vlastně čas přináší i různé nemoci. Co takový stres? Nevzniká právě z toho, že něco nestíháme, že máme málo času?  A co třeba taková nespavost? Nebudíme se v noci se strachem, že zaspíme něco důležitého? A takhle bych zřejmě mohla pokračovat i dál.

            Nevím, ale občas mám pocit, že nám čas ubližuje. Co takové stárnutí, kdysi jsme byli dětmi. Bez problémů a starostí.  A postupem času? Vyrostli jsme a náš život se začal komplikovat.

            Co vlastně je na konci času? Smrt? Asi ano. Ale kdo to ví s jistotou, třeba něco po smrti je, jen nikdo z nás neví přesně co. Třeba i tam je čas, ale v jaké podobě? Nebo se tam čas zastaví? Na to odpověď asi nenajdu a ani jí hledat nechci. Na co vlastně?

Čas je složitý a myslím si, že se v něm nikdo pořádně nevyzná. Čas je pojem, který byl a je a bude ještě dlouho po nás ať už vznikl jakkoli, ale určitě má svůj význam a dává našemu životu určitý směr. Pomocí jeho se řídí vše to co bylo, to co je i to co bude. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář