Z role do role
Role – každý z nás v životě je hraje, aniž by o tom přemýšlel. Vstupuje do rolí každý den a to i několikrát za pár minut. Některé role nám jdou lépe některé hůře. Vstupujeme do nich nevědomky a kolikrát i nechtěně, ale do jiných vstupujeme zcela rádi a dobrovolně.
Kdybych vzala svůj den, tak by to byla asi nejčastěji role kamarádky, dcery, sestry, vnučky. To jsou role docela významné. Stejně jako je role studentky. Ale pak jsou tu role zcela nepodstatné jako třeba cestující v autobuse nebo zákazník v obchodě, chodec na ulici, neznámý člověk – ano i toto může být role. Copak nás všichni znají?
Pokud vezmu tu školu tak i v ní za den vystřídám mnoho rolí. Je to role studentky, posluchačky na přednášce, sousedky v lavici, strávníka v menze, role kolegyně při společné práci a jejich ještě mnohem víc.
Asi by trvalo pěkně dlouho vyjmenovat všechny role, co člověk vystřídá za celý život a určitě y jsme na některou z nich zapomněly.
Pro nás je důležité to zda v té nebo oné roli cítíme dobře nebo ne, zda nám tato role vyhovuje a jak se jí zhodnotíme. Jestli v ní chceme zůstat nebo z ní raději rychle utíkáme pryč, protože je nám velmi nepříjemná. Jiné role naopak člověk časem vyhledává sám jako je třeba role partnera, rodiče, zaměstnance, studenta a podobně.
Jedno je však jisté, tyto role z nás dělají tím, čím jsme a jimi se odlišujeme od ostatních. Sledujeme to, jaké role hrají ostatní a jak se v nich chovají a tím se i učíme a inspirujeme pro ty vlastní role. Pro vlastní život. Dá se vlastně říci, že život je jedna velká hra a mi jsme ven figurky, které jdou z role do role.
Otázkou je, kdo je do těch rolí obsazuje? Jsou to oni sami nebo někdo jiný? Kdo rozhoduje o tom, jakou hru člověk bude hrát ve svém životě? A kdo rozhoduje o tom, jak jeho příběh skončí?
